anoda

Anoda ( ἄνοδος (anodos), „výstup“) je elektroda, odvádějící z prostoru záporné částice elektrického náboje.

Která z elektrod konkrétní součástky představuje v daném momentu anodu a která katodu, závisí na typu součástky a provozním režimu. V elektrochemii představuje anoda elektrodu, na které probíhá oxidace. V případě přiložení dostatečně velkého vnějšího napětí na elektrody nastává elektrolýza, při které je anodou elektroda s kladným nábojem. Příkladem je nabíjení akumulátoru. Naopak, při vybíjení elektrochemického zdroje, kdy proud teče opačným směrem, než při nabíjení, je anodou elektroda se záporným nábojem.

V elektronice se s tímto názvem můžeme setkat u součástek jako jsou dioda nebo elektronka, kde anoda obvykle (ne vždy) představuje elektrodu s kladným napětím. U polovodičových diod je anoda polovodič typu P a v propustném směru je připojena ke kladnému napětí. Speciálním případem je fotodioda. Jedná se o diodu, která při osvětlení pracuje jako zdroj elektrické energie. Polovodič typu P je v takovém případě kladným pólem zdroje, proud z něj vystupuje, prochází elektrickým obvodem a vstupuje do záporné svorky - polovodiče typu N, který tvoří anodou.