Bakterie

Bakterie (lat. Bacteria; jiné české a latinské názvy viz níže) jsou v současném pojetí doména z taxonu buněčné (= buněčné organismy; lat. Celluta). Spolu s archeony tvoří neformální skupinu prokaryoty. Pojem bakterie se při bližším pohledu v literatuře různě chápe (viz níže); předmětem tohoto článku (kromě částečně kapitoly o systematice) jsou bakterie v nejužším smyslu, tzv. eubakterie (Eubacteria).

Bakteriální buňka se běžně skládá z peptidoglykanové buněčné stěny, jaderné oblasti (nukleoidu), DNA bez intronů, plazmidů a ribozomů prokaryotického typu. U bakterií se nevyskytuje pohlavní rozmnožování, místo toho se nejčastěji dělí binárně. Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě.

Bakterie mají velký význam v planetárním oběhu živin a často vstupují do oboustranně prospěšných vztahů s jinými organismy. Na druhé straně je známo i mnoho patogenních bakterií, tedy druhů, které způsobují infekce.

Systematická klasifikace

Rozsah pojmu a zařazení v systému
Rozsah pojmu bakterie se měnil v závislosti na čase i autorovi. Pojem "bakterie" může tedy v závislosti na použitém systému označovat:

v minulosti:
prokaryoty
prokaryoty kromě sinic, rickettsií v širším smyslu (= rickettsií v užším smyslu, bartonel a chlamydií) a případně mykoplaziem, někdy i kromě spirochet a občas i kromě aktinomycétů a taktolamytomy a taktony. rusy nebo organismy na přechodu mezi bakteriemi a viry; [36])
prokaryoty (případně kromě sinic) včetně nebuněčných, zejména virů
prokaryoty kromě sinic
prokaryoty kromě archeonů a sinic (Tato varianta je poměrně vzácná. Synonymum: Eubacteriophyta)
dnes:
prokaryoty kromě archeonů (Synonymum:Eubacteria)
Vysvětlivka: Termín prokaryoty zde zahrnuje klasické bakterie (včetně rickettsií, bartonel, chlamydií, mykoplazem, spirochet, aktinomycét), archeony a sinice (včetně prvozelených řas).

O variantách zařazení bakterií v systému živých organismů viz Systém živých organismů.

 

 

Bakterie Escherichia coli pod elektronovým mikroskopem.