benzin
Benzin je kapalná směs těkavých uhlovodíků (hlavně alkanů, cykloalkanů, aromatických uhlovodíků a alkenů) oddělená z ropy a dalších přídatných látek (nejčastěji benzen a isooktan), které zlepšují jeho vlastnosti jako paliva. Obvyklý počet atomů uhlíku v jednotlivých molekulách uhlovodíků tvořících základ směsi je mezi 5 až 12.
Benzín se používá jako palivo pro většinu zážehových motorů. Nejčastěji se vyrábí frakční destilací z ropy.
Další vlastnosti
Odpařivost a frakční složení
Tyto vlastnosti vyjadřuje destilační křivka – závislost odpařeného podílu paliva na teplotě.
teplota začátku destilace (odpaření 10 % paliva) by neměla být vyšší než 80 °C, pro zajištění dobré startovatelnosti motorů
teplota středu destilační křivky (odpaření 50 % paliva) by neměla být vyšší než 105 °C, pro zajištění rychlého dosažení provozní teploty motoru
teplota konce destilace (odpaření 90 % paliva) by neměla být vyšší než 190 °C, pro zabránění kondenzace těžkých frakcí na vnitřních površích motorů
Výparné teplo
Výparné teplo benzínu závisí na teplotě bodu varu a na hustotě. Pohybuje se v rozsahu 315 – 335 kJ.kg-1. Benzín s vyšším výparným teplem více ochlazuje nasávanou směs, čímž umožní lepší naplnění válců motoru.
Odolnost proti detonačnímu spalování
Tuto vlastnost benzínu popisuje oktanové číslo. Čím je hodnota čísla vyšší, tím lze benzin použít pro motory s vyšším kompresním poměrem (vyšší výkon, vyšší účinnost). Oktanové číslo závisí na složkách paliva. Nejmenší odolnost proti detonacím mají alkány, největší aromatické uhlovodíky. Odolnost paliv lze zvýšit:
mícháním paliv různých oktanových hladin,
přidáním antidetonačních přísad.
Přísady
Do benzinů se přidávají v malém množství přídatné látky, tzn. aditiva, která zlepšují jejich vlastnosti, nebo plní jinou funkci.
Do benzinů se obvykle přidávají následující aditiva:
ethanol na omezení doby skladování (snižuje životnost motoru ale zabraňuje dlouhodobému skladování čímž se předchází nákupu "do zásoby" a spekulací s cenami. Předchází se tak možnosti uskladnit si benzín na dobu kdy bude jeho cena několikanásobně vyšší než motivace k přechodu k elektrovozidlům, k výrobě litru ethanolu se celkově spotřebuje zhruba litr nafty v procesu od pěstování, přepravy a zpracování až po přimíchání do benzinu, takže celkový ekologický přínos je i vzhledem k využití orné půdy spíše negativní. evropě se nepoužívá)
pro čištění sacího traktu
proti stárnutí benzínu
proti zamrzání benzinu (čistý benzin (bez přidavku etanolu) mrzne při teplotě nižší než -40 stupňů. Úměrně s přídavkem etanolu se skladováním (dlouhodobějším nejezděním) vytváří ve směsi benzin-etanol vodní složka a dno nádrže může zamrzat již při teplotách kolem E10, -25 stupňů E5)
proti korozi
proti hromadění statické elektřiny
barviva (Barevné odlišení. Do benzinu určeného pro armádu se etanol nepřidává z důvodu snižování životnosti motorů (mezi jinými i interní studie na VVTS L.Mikuláš) a hlavně z důvodu potřeby dlouhodobého skladování v takzvaných NZ. Tento benzin je pro identifikaci barvený a jeho použití v civilním sektoru je zakázáno.)
pro zvýšení odolnosti proti detonacím.
