globálne oteplovanie

Obecně uznávaná definice globálního oteplování je proces zvyšování průměrné teploty na povrchu Země v důsledku zvýšené koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Tento proces je považován za výsledek lidské činnosti, zejména spalování fosilních paliv a jiných průmyslových aktivit, které produkuje a uvolňuje do atmosféry velké množství skleníkových plynů.

Globální oteplování způsobuje, že skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O) a fluorované uhlovodíky (HFC, PFC, SF6), zachycují větší množství tepla získaného ze slunečního záření a zadržují jej v blízkosti povrchu Země. Tento proces vede ke zvyšování teplot na Zemi, mění klima a má škodlivé důsledky pro životní prostředí, ekosystémy a lidské společnosti.

Vědecké důkazy a pozorování ukazují, že globální oteplování má několik důsledků včetně zvýšení průměrné teploty povrchu Země, změny klimatu, změny v rozložení srážek, zvýšení hladiny moří, tání ledovců a zmizení biologické rozmanitosti. Tyto změny mají dopad na životní prostředí, zemědělství, vodní zdroje, zdraví a další aspekty života na Zemi.

Státy a mezinárodní organizace se proto snaží tlačit na minimalizování emisí skleníkových plynů a hledají způsoby, jak omezit globální oteplování a jeho negativní důsledky. Mezinárodní dohody a iniciativy, jako například Pařížská dohoda, se zaměřují na snížení emisí skleníkových plynů a podporu udržitelných forem rozvoje s cílem minimalizovat globální oteplování a přispět k ochraně životního prostředí. Zavádějí se zároveň různé zákony, pravidla a předpisy na energetickou efektivnost a minimalizaci tvorby emisí iv průmyslovém sektoru, jakož iv domácnostech (viz. např. energetické třídy spotřebičů).