Impedance
Impedance je elektrická veličina, která popisuje celkový odpor elektrického obvodu vůči proudu procházejícímu přes tento obvod. Impedance zahrnuje rezistanci (odpor) a reaktanci (odpor vůči změně proudu) a je základním pojmem v teorii elektrických obvodů a elektrické inženýrii.
Definice impedance je následující:
Impedance (označovaná písmenem "Z") elektrického obvodu se měří v ohmech (Ω) a je komplexní veličinou, což znamená, že má reálnou část (rezistance) a imaginární část (reaktance). Rezistance (R) měří odpor proudu v obvodu, zatímco rektance (X) měří odpor vůči změně proudu, což může být způsobeno indukcí nebo kapacitou v obvodu.
Impedance se často používá v analýze a návrhu elektrických obvodů, zejména v případech, kdy se pracuje s komplexními signály, jako jsou například signály ve frekvenční oblasti, jako je při analýze obvodů v radioelektronice nebo výpočtu přenosových funkcí v elektronickém designu.
Pro rezistor, který má pouze rezistanci a žádnou reaktanci, je impedance stejná jako rezistence a je měřena v ohmech. Pro induktor nebo kondenzátor, které mají reaktanci, je impedance komplexní hodnotou a závisí na frekvenci proudu procházejícího obvodem. Impedance je důležitým pojmem v širokém spektru aplikací, včetně elektroniky, elektrotechniky, radioelektroniky a analogie systémů.