mulčování

Pro upřesnění - je to sečení trávníku sekačkou přizpůsobenou tak aby se odkosená tráva rozemlela na co nejmenší rozměr bez sklizně s tím aby se materiál ponechal na ploše jako hnojivo-závlaha-kvantita.
Tato – metoda – je stará jako příroda, proto považuji už z podstaty za nesmysl aby někdo o fungování tohoto mechanismu pochyboval, resp. považoval ho naopak za novinku.

Mulčování nebo nastýlání půdy je úžasným pomocníkem každého zahrádkáře. Udržuje půdu vlhkou, zabraňuje v růstu plevelů a podporuje život v půdě.

Kvůli působení slunce rychle vysychá. Pod přívalovými dešti se rozplavuje a vzniká přísušek, který zabraňuje vnikání vody do půdy. Musíme ji tedy častěji kypřit, provzdušňovat a zalévat. Pokud se těmto zbytečným krokům chceme vyhnout, řešením může být právě mulčování.

Výhody a nevýhody mulčování
Výhody nastýlání půdy jsou následující:

chrání půdu před vysušováním a zmenšuje potřebu zavlažovat
brání v růstu většině plevelů
chrání půdu před přívalovými dešti a tvorbou půdního přísušku
vytváří ideální mikroklima pro půdy život a kořínky rostlin
rozkladem mulče vzniká humus, čímž se půda přirozeně hnojí
šetří čas spojený s vytrháváním plevelů
Tak jako všechno, i mulčování má své nevýhody:

může se dočasně zvýšit populace šneků a hlodavců
na špatně zamulčovaných místech může přesto dojít k přerůstání plevele – například pýr
na začátek může být náročné sehnat dostatečné množství organického materiálu pro mulčování
Jak správně mulčovat?
Při mulčování se vše odvíjí od materiálu, kterým mulčujeme. Čerstvý a vlhký materiál bychom měli nastýlat pouze v tenké vrstvě. Silná vrstva by mohla zlehnout a začít zahnívat. Suchý materiál můžeme vrstvit ve větší tloušťce, ne však příliš vysoké, abychom zbytečně nelákali hraboše či jiné škůdce.

Stejně tak je třeba pamatovat na to, že nadrobno nasekaný materiál se bude rozkládat rychleji, než ten, ve větších kouscích.

Při mulčování je třeba odlišovat dva základní postupy – plošné a lokální mulčování.