pájka
Pájka je kov, neboli eutektická slitina kovů, tající při nízké teplotě, určená k pevnému spojování materiálů z jiných kovů. Spojování pomocí pájky se nazývá pájení. Páje se podle pracovních teplot (rozhraní je zhruba kolem 450°C) dělí na měkké a tvrdé.
Měkká pájka nachází největší uplatnění v elektrotechnice a elektronice, kde zajišťuje pevné vodivé spojení součástek. Je ale také používána pro spojování měděných potrubí, pozinkovaných plechů, letování konzerv, hudebních nástrojů a pro mnoho dalších aplikací.
Nejběžnějšími druhy pájek jsou cínová a olověná pájka, což jsou slitiny cínu a olova v poměru 2:1. V jemné mechanice se jako pájka někdy užívá také stříbro.
Pro strojní i ruční pájení měkkými pájkami v elektronice se dle doporučení směrnice Evropského parlamentu a Rady č.2002/95/ES (později RoHS) cca od roku 2002 prosazuje pájka s nízkým obsahem (kolem 0,3 - 0,5 %) olova, primárně z ekologických důvodů. Výjimky platí pro pájení v medicíně, letectví/kosmonautice, vojenství a částečně v automobilovém průmyslu. Tyto slitiny totiž vykazují horší vlastnosti (pevnost, únavová odolnost/rychlejší stárnutí závislé na okolní teplotě, horší vzlínavost, řídce tzv. cínový mor, samovolný vznik a růst zkratovacích vláken (tzv. whiskerů), obecně potřeba vyšších pájecích teplot, nepříznivé. kovy (intermetalické slitiny na rozhraní pájených materiálů, narůstající v závislosti na okolní teplotě a čase)) jako pájky s obsahem olova. Většinu nepříznivých jevů lze eliminovat použitím vhodných technologických postupů a slitinu samotnou se daří vylepšovat různými přísadami (např. iridium), ale souhrnných charakteristik „olověných“ pájek se zatím nedosáhlo.
Pro pájky s nízkým nebo žádným obsahem olova se vžilo - dost zavádějící - označení PBF slitiny (písmeno F je odvozeno od "free", není to tedy označení chemického prvku).
Druhy pájek
Podle teploty tuhnutí se pájky rozdělují na:
Tvrdé - tavitelné při teplotách nad 450°C, obvykle slitiny mědi, hliníku a stříbra (mosazi).
Měkké - tavitelné při teplotách pod 450 ° C, nízkotavitelné kovy - obvykle cín nebo slitiny cínu a olova případně s příměsmi kadmie nebo bismutu.
Měkké pájky cín-olovo
| Cín (Sn) [%] | Olovo (Pb) [%] | Teplota topenia [°C] | Poznámka |
|---|---|---|---|
| 25 | 75 | 271 | hrubá pájka pro stavební klempířské práce, tavení plamenem |
| 30 | 70 | 262 | totéž co výše |
| 33 | 67 | 180-230 | PM 33, totéž co výše, rozmezí teplot vyrovnané povolenými příměsemi |
| 40 | 60 | 240 | pro pájení mosaze |
| 50 | 50 | 220 | pro pájení mosazi, elektroměrů, plynoměrů, předtím i konzerv |
| 60 | 40 | 190 | Pro pájení v elektrotechnice |
| 63 | 37 | 182 | Pro pájení v elektrotechnice |
| 90 | 10 | 220 | Dříve používané v potravinářství |
Špeciálne spájky s veľmi nízkou teplotou topenia
| Název | Cín (Sn) [%] | Olovo (Pb) [%] | bismut (Bi) [%] | Kadmium (Cd) [%] | Teplota tání [°C] | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Rroseův kov | 15,5 | 32,5 | 52 | 0 | 96 | |
| Rroseův kov | 20 | 20 | 60 | 0 | 121 | |
| Woodův kov | 13 | 26 | 48 | 13 | 70 | |
| Lipowitzův kov | 13,3 | 26,7 | 50 | 10 | 60 | |
| Arcetov kov | 25 | 25 | 50 | 0 | 92 | ve směsi se rtutí má bod tání dokonce 45 °C |