Paměťové karty

Paměťové karty v porovnání se zápalkou
Paměťová karta je elektronické zařízení pro ukládání dat. Používá se v digitálních fotoaparátech, PDA, noteboocích, mobilních telefonech, přehrávačích, videohrách, digitálních záznamnících a jiných elektronických zařízeních. Je založena na paměti typu flash EEPROM. Paměťová karta je malé, kompaktní zařízení s relativně vysokou kapacitou (oproti ostatním paměťovým médiím), odolné při zacházení (odolné vůči magnetickým a elektrickým polím). Karty byly navrženy jako náhrada pevného disku pro zařízení, kde tento nelze z rozměrových důvodů použít.

 

Historie

 

Prvotním pokusem bylo zavedení PCMCIA paměťové karty pro notebooky v 90. letech minulého století. Zvětšení kapacit paměťových flash modulů a snížení jejich ceny vedlo k masovému rozšíření karet. Jako v jiných oborech iv tomto nastal boj o licence (a s ním spjatými licenčními poplatky) což vedlo k vytvoření velkého počtu různých typů karet od různých výrobců. Snaha vytvořit standard se nesetkala s úspěchem, a výsledkem jsou desítky modelů paměťových karet se stejnými nebo porovnatelnými kapacitami a výkony.

V roce 2001 měla karta SM (Smart Media) obsazeno více než polovinu trhu s paměťovými kartami, a paměť CF (Compact Flash) zase ovládala trh s kartami pro fotoaparáty. S rozvojem doplňkových funkcí v mobilních telefonech přišly také nové generace karet s menšími rozměry a se snížením napájení na 3.3V. Téměř byly opuštěny „velké karty“, které před tím ovládaly trh. Velcí výrobci elektroniky přišli s vlastními formami karet (a jejich výrobky podporují výhradně vlastní karty), a tím ještě více diferencovali tento trh. (Sony – MS (Memory Stick), Olympus – XD (XD Picture Card)). Výrobci elektroniky (kromě zmíněných) dnes do svých zařízení přidávají sloty pro více karet, aby zajistily kompatibilitu.

Trendy

 

Dnešním trendem je „zmenšování“ karet – miniaturizace, a tak mnohé karty výrobci dodávají v modifikacích s malými rozměry. Elektronická podstata je stejná, mění se jen pouzdro. (např. SD – miniSD – microSD). Důvodem je elektronický fenomén - mobilní telefon, který se z původního zařízení pro telefonování v krátké době proměnil na hybrid, umožňující (mimo telefonování) i fotografování, filmování, přehrávání hudby, rádia, televize, přístup na internet, hraní her, přenášení datových údajů s možností vytváření lokálních sítí (přes wifi, bluetooth...) a to samozřejmě vyžduje přenosné paměťové médium a tím je paměťová karta. Mnohé telefony mimo zabudované paměti mají také sloty pro paměťové karty typu "mini" a "mikro".

Dalším trendem je exponenciální zvyšování kapacit karet. Zatímco donedávna měly karty kapacity řádově v MB, dnes je nejmenší karta gigabajtová a lze zakoupit karty až do 512GB. Souvisí to s komerční úspěšností karet jako záznamového média, a tím k jejich implementaci do dalších a dalších elektronických zařízení. Snaha je, aby bylo možné používat karty pro záznam obrazu (iv HD kvalitě), čímž vytisknou všechny ostatní, pro tento účel dosud používaná záznamová média z trhu. Je reálná možnost, že při dalším poklesu cen zaútočí i na CD a DVD média a hudbu a filmy budeme kupovat na kartách.

Hlavně v USA se rozmáhá omezování možností přehrávání obsahu karty pouze pro vlastníky licencí pro přehrávání DRM (Digital rights management). Do některých karet je implementována tato ochrana, jejímž úkolem je zabránit přehrávání nepovoleného (nelicencovaného) obsahu. Nevíme jaký bude další vývoj a osud technologií DRM, hlavně pro odpor některých organizací v Evropě a ve světě, tak pro odpor veřejnosti, ale v následující tabulce je uvedeno které karty tuto technologii umí využít.