sluneční kolektor

Sluneční kolektory využívají energii dopadajícího slunečního záření a efektivně ji využívají k ohřevu vody v zásobníkovém ohřívači nebo akumulačním zásobníku. Snižují tak potřebu dodávky tepla z hlavního zdroje, zmenšují zátěž životního prostředí a náklady domácnosti. Sluneční kolektory lze využít v kombinaci s nízkoteplotním vytápěním i pro podporu vytápění.

Sluneční kolektor splňuje technické podmínky, je-li akreditovanou zkušební vydaný doklad o výkonu určeném ve zkušebním protokolu certifikátu Solar Keymark při testovacích podmínkách (ozáření 1000 W/m², teplotní rozdíl 30 °C).

 

Kolektorové systémy jsou schopny zkonvertovat 35 – 45 procent sluneční energie, kterou získají během roku, na užitečné teplo. Účinnost systému je určena typem kolektoru, rozdílem teplot mezi kolektorem a prostředím a intenzitou záření na místě instalace, jakož i potrubím systému, tepelnou izolací a typem zásobníku.

 

Ústředním prvkem kolektoru je absorbér, ve kterém probíhá samotná přeměna. Teplo se prostřednictvím vedení tepla v absorbéru přenáší na teplonosné médium, které protéká v trubkách absorbéru a následně se přepravuje do zásobníku (bojleru). Aby mohl tento úkol optimálně splnit, absorbér sestává z dobře vodivého kovového plechu (měď nebo hliník) a ze selektivní konverzní vrstvy, která musí vykazovat co nejvyšší absorpční schopnost (pohltivost) slunečního záření a má mít minimální emisivitu (vyzařování tepla).

                                                                                      

                                                                                                                                                       

 

Ploché kolektory
K ohřevu vody a v rostoucí míře i pro účely podpory vytápění se využívají ploché kolektory. Plochý kolektor se skládá z pláště kolektoru (většinou v podobě hliníkové vany), absorbéru, tepelné izolace z minerální vlny a průhledného krytu.

 

Absorbér bývá vyroben z měděného nebo hliníkového plechu se solárním lakem nebo selektivní povrchovou vrstvou, díky které téměř zcela přeměňuje sluneční záření na teplo. Používané sklo má být chudé na železo a odolné vůči krupobití. Sluneční záření prochází krycím sklem a dopadá na absorbér, ve kterém dochází k ohřevu teplonosné kapaliny.

Běžně dostupné ploché kolektory vykazují průměrnou roční účinnost kolem 50%. Pro instalace slunečních kolektorů se standardně používá sklon 45°, kdy je využití intenzity slunečního záření optimální.

Ploché kolektory jsou vhodné pro ohřev vody v bazénu jen v případě, pokud kromě bazénu zásobujeme i jiný spotřebič (např. příprava teplé vody či podpora vytápění)