smalt
Smalt nebo email (jiné názvy: glazura, poleva, klída) je ochranný a/nebo ozdobný sklovitý povlak, nanášený v roztaveném stavu, na uměleckých nebo spotřebních předmětech:
z kovu (např. na hrncích, tabulích s názvy ulic, bojlerech, okrasných umyvadlech),
z keramického materiálu (viz glazura (keramika)),
ze skla (emailové sklo)
nebo vzácně z kamene.
Podrobnosti o definici a názvech viz níže.
Nanášení smaltu (emailu) se nazývá smaltování. Umělecký obor zabývající se nanášením emailu se nazývá emailerství.
Definice a názvy
Email (jiné názvy: smalt, glazura, poleva, léda) je v širším významu sklovitý (sklený nebo částečně krystalický) povlak (zpravidla barvený oxidy kovů) na uměleckých nebo spotřebních (či technických) předmětech z kovu, keramického kamene, nanášený roztavený a sloužící pro účely ozdoby a/nebo zlepšení užitných vlastností a/nebo ochrany. V oblasti umění je to i umělecká technika spočívající v nanášení tohoto povlaku.
V užších významech se někdy uvedenými pěti možnými označeními (email, smalt, glazura, poleva, glieda) označuje buď (i) jen výše zmiňovaný povlak na uměleckých předmětech (a umělecká technika) nebo (ii) jen na spotřebních (či technických) předmětech ( zejména z kovu nebo keramiky nebo jen z kovu) nebo (iii) pouze na kovu nebo (iv) pouze na keramickém materiálu. Často se však pro tyto jednotlivé užší významy (i až iv) upřednostňují určité konkrétní názvy z výše uvedené pětice synonym; konkrétně: Email v širším významu na uměleckých předmětech a jako umělecká technika se nejčastěji označuje názvem e-mail, přičemž lze poznamenat, že do konce 19. století se email v širším významu vyskytoval pouze na uměleckých předmětech. Naopak, na spotřebních (či technických) předmětech (zejména z kovu nebo keramických materiálů) se email v širším významu nejčastěji označuje názvem smalt (ale někteří autoři zde upřednostňují omezit slovo smalt na kovové spotřební předměty), přičemž lze poznamenat, že emailované spotřební předměty existují prakticky až od konce 19. století. Další možnost je upřednostňovat označení pro email v širším významu na jakýchkoli kovových předmětech, označení glazura či tkáň pro email v širším významu na keramických předmětech a označení pro email v širším významu na skle. Šalingovi (např. ve Stavebnickém naučném slovníku a Velkém slovníku cizích slov) a také některé jiné zdroje zastávali (-jí) názor, že se slovo email jako označení pro to, co je předmětem tohoto článku, vůbec nemá používat (je tedy nesprávné), a místo něj se mají používat názvy smalt pro kovové předměty a glazura pro keramické předměty (jiné materiály a umělecká sféra zůstávají otevřenou otázkou).
Email na kovech
Charakteristika[editovat| upravit zdroj]
Smalt je křemičitá tavenina příbuzná sklu, ale i porcelánu, která vytvoří na kovově celistvý ochranný povlak hladkého a lesklého charakteru. Teplotou výpalu v peci je přesně na rozhraní skla a porcelánu. I když je smalt křehký, dokáže beze změny barvy i lesku přečkat stovky let. Dodnes se vyrábějí smaltované cedule pro označení ulic a čísel domů.
Původně se smaltování používalo především jako zdobící prvek na špercích, později prošlo i jako povrchová úprava kovů litin, plechů, které tak byly chráněny proti korozi a povětrnostním vlivům.
Dějiny
Technologie smaltování byla již používána ve starověkých zemích dalekého východu (Japonsko, India, Čína a v Egyptě). Výraznější zlom v použití smaltu nastal v období Byzance, kdy se jím zdobily reliéfy z kovů. V 5. až 7. století po Kr. technologie smaltování byla přenesena i do Evropy. [27]
Smalt jako povrchová úprava kovů se používá od 19. století (zejména od 2. poloviny 19. století). Smaltovaly se nejprve železné nádoby na vodu, potom i pekáče, kbelíky a celé litinové vany na koupání. Smaltované nádoby odolávaly rzi a bylo možno je keramickými barvami zdobit.
K nanášení smaltu se používalo sypání suchého smaltu sítkem nebo později máčení v mokré smaltové kaši, což byl vlastně vířený smaltový pudr ve vodě. Smalt se pak před vypálením musel pečlivě vysušit. Teplota pro vypalování smaltu na kov leží mezi 750–850° C a její působení je velmi krátké. Teplota vypalování keramických barvítek do smaltu je mezi 700–750°C.