virus

Viry jsou mikroskopické infekční agens, které nejsou schopny samostatného života. Jsou považovány za nejjednodušší formy života nebo za biologické entity, protože na rozdíl od ostatních organismů nemají buněčnou strukturu a nevykonávají žádné metabolické funkce mimo hostitelskou buňku.

Definice virů se zakládá na jejich základních vlastnostech:

Mikroskopická velikost: Viry jsou natolik malé, že je nelze vidět obyčejným světelným mikroskopem. Jejich velikost se pohybuje v rozmezí od několika nanometrů do několika mikrometrů.

Neschopnost samostatného života: Viry nemají schopnost rozmnožovat se ani provádět metabolické procesy mimo hostitelské buňky. Pro svoji replikaci a funkčnost potřebují vstoupit do živé buňky, kde využívají buněčné mechanismy ke svému rozmnožování.

Genetický materiál: Viry mají buď DNA (dezoxynukleová kyselina) nebo RNA (ribonukleová kyselina) jako nosič genetických informací. Tento genetický materiál je obklopen proteinovou obálkou, která se nazývá kapsid.

Infekčnost: Viry mají schopnost infikovat a rozmnožovat se v hostitelské buňce. Po vniknutí do buněk mohou způsobit různé nemoci, od běžných infekcí až po vážné pandemie.

Viry jsou přítomny ve všech živých organismech, včetně lidí, zvířat, rostlin a mikroorganismů. Jejich schopnost infikovat buňky a měnit funkce organismů činí z nich zároveň potenciálně nebezpečné patogeny, ale také nástroje v biotechnologiích a medicíně, jako jsou vakcíny a genová terapie.
​